|
|
Geochemie hornin svrchního pláště lokality Mohelno-Biskoupky
Kovács, Andrea ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Tektonicky přemístěné (orogenní) a abysální (oceánické) plášťové horniny umožňují bližší pohled na kompozici a procesy probíhající ve svrchním plášti, a tak doplňují informace zprostředkované plášťovými xenolity. V rámci nejvyšší tektonické jednotky Moldanubické zóny - Gföhlské jednotky najdeme několik různých peridotitových těles reprezentující fragmenty subkontinentální litosféry, suboceánické astenosféry či různé ultramafické vrstvěné intuze. České peridotity Gföhlské jednotky byly na základě stanoveného chemismu, P-T podmínek, přítomnosti a vzájemných vztahů aluminických fází a složení ortopyroxenu rozděleny do tří skupin definované Medarisem et al. (1999). Tělesa Mohelno i Biskoupky jsou zařazené do kategorie tzv. " type I " peridotitů (definované Medarisem et al., 2005), vykazujících nejvyšší ekvilibrační teplotu a nejnižší P-T režim v rámci Gfölské jednotky (až 1335 ⁰C při 29 kbar). Těleso je složeno převážně z hrubozrnných spinelových peridotitů, granát se objevuje spíše jen na okraji obou těles, podél rozhraní s okolními felsickými granulity, které byly výrazně rekrystalizovány, převážně v podmínkách amfibolitové facie. Lokalita byla doposud studována několika autory, jimž byla zdokumentována velká množství informací týkající se chemismu a P-T historie této lokality. Přesto problematika...
|
|
|
Geochemie a vznik skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů Českého masivu. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe byly v minulosti vysvětlovány jako primární (exhalační sediment) nebo sekundární (metasomatóza karbonátů). V tomto projektu, který se skládá ze tří dílčích studií, se zaměříme na geochemické složení skarnů jako hlavní argumenty pro diskusi jejich vzniku. Ložisko Malešov náleží k typickým Ca-Fe skarnům, jehož minerální asociace se příliš neliší od podobných skarnových asociací v Českém masivu. Je tvořeno čočkovitým tělesem, které je uloženo v rulovém a migmatitovém komplexu kutnohorského krystalinika. Na ložisku převládá granát-pyroxenový skarn, méně hojně jsou zastoupeny skarny granátové, magnetitové a skarny postižené amfibolizací, příp. epidotizací. Jemnozrnné granátové skarny tvoří izotropní granát tmavě červené barvy (Adr78-88Prp0-0,3), zatímco v masivních typech starší zrna granátu tvoří jádra (Adr13-38Prp2,5), které obrůstá mladší granát (Adr28-66Prp1,6). V asociaci s nimi je často pyroxen (Hd60-90), který může být zatlačován amfibolem hastingsitového složení. Z dalších minerálů jsou přítomny magnetit, Fe-epidot, kalcit a albit. Magnetitové a pyroxenové skarny jsou charakteristické nízkými koncentracemi...
|
|
|
Vznik mafických granulitů v důsledku metamorfních a metasomatických procesů na kontaktu felsických a ultramafických litologií (granulitový masiv Dunkelsteiner Wald, Český masiv)
Zelinková, Tereza ; Racek, Martin (vedoucí práce) ; Hasalová, Pavlína (oponent)
Granulitový masiv Dunkelsteiner Wald v Dolním Rakousku náleží do gföhlské jednotky moldanubika Českého masivu. Převládají v něm felsické granulity, ve kterých jsou místy přítomna tělesa granátických pyroxenitů a peridotitů. Na jejich kontaktu se vyskytují polohy mafických a intermediálních granulitů. Primární minerální asociaci mafických granulitů tvořil granát, klinopyroxen bohatý jadeitovou a Ca-Tschermack komponentou a kyanit a tyto horniny pravděpodobně představovaly Ca-bohatší variantu pyroxenitů. Současnou minerální asociaci tvoří granát, klinopyroxen, plagioklas a ortopyroxen. Akcesoricky je v horninách přítomen amfibol, spinel, rutil a ilmenit. V několika případech byla zdokumentovaná inkluze safirínu v jádrech granátů v blízkosti kyanitových inkluzí. Dekomprese těchto hornin měla za následek vznik specifické symplektitické textury v mafických granulitech vyznačující se plagioklasovými inkluzemi částečně či zcela uzavřenými v granátových porfyroblastech a to především na jejich okrajích a hrubozrnnými symplektity plagioklasu a pyroxenu v matrix. Možným vysvětlením vzniku této specifické textury v horninách na kontaktu s felsickým granulitem je infiltrace taveniny pocházející z felsické litologie, dokladem může být nabohacení okrajů plagioklasových zrn v matrix K komponentou. Na druhou...
|
|
|
Volcanic-hosted massive sulfide deposits: structure, origin and examples from the Iberian Pyrite Belt
Krátký, Ondřej ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
České shrnutí Vulkanosedimentární masivně sulfidická ložiska představují jeden z klíčových ložiskových typů v dnešním světě. Vzhledem k jejich polymetalickému složení (Zn, Pb, Cu, Ag, Au a Sn v některých případech) jsou důležitým zdrojem základních i cenných kovů. Tato ložiska vznikala napříč historií Země a vznikají i dnes v moderních oceánech díky emanacím hydrotermálních roztoků bohatých na kovy. Rozsáhlý výzkum vulkanosedimentárních masivních sulfidických ložisek začal šedesátých letech 20. století po objevení aktivního hydrotermálního sytému na dně Rudého moře (Miller et al., 1966) v podobě takzvaných černých kuřáků. Ty představují přívodní dráhu a vlastní výsledek emanací hydrotermálních roztoků do volného moře a jsou tudíž hmatatelným důkazem této aktivity. Hydrotermální roztoky jsou obohacené různými prvky, nevyjímaje základní a vzácné kovy. Převážně metalické prvky byly získány (loužením) z okolních hornin (jak vulkanických, tak sedimentárních) díky perkolující mořské vodě. Tato mořská voda byla důsledkem zahřívání modifikována v hydrotermální roztok. Teplo nutné k tomuto procesu pochází magmatické intruze, která představuje hlavní "motor" celého hydrotermálního systému. Tato intruze může být variabilního složení - od bazické po kyselou. V některých případech hydrotermální roztoky vyprodukované...
|
|
|
Geochemie a vznik skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů Českého masivu. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe byly v minulosti vysvětlovány jako primární (exhalační sediment) nebo sekundární (metasomatóza karbonátů). V tomto projektu, který se skládá ze tří dílčích studií, se zaměříme na geochemické složení skarnů jako hlavní argumenty pro diskusi jejich vzniku. Ložisko Malešov náleží k typickým Ca-Fe skarnům, jehož minerální asociace se příliš neliší od podobných skarnových asociací v Českém masivu. Je tvořeno čočkovitým tělesem, které je uloženo v rulovém a migmatitovém komplexu kutnohorského krystalinika. Na ložisku převládá granát-pyroxenový skarn, méně hojně jsou zastoupeny skarny granátové, magnetitové a skarny postižené amfibolizací, příp. epidotizací. Jemnozrnné granátové skarny tvoří izotropní granát tmavě červené barvy (Adr78-88Prp0-0,3), zatímco v masivních typech starší zrna granátu tvoří jádra (Adr13-38Prp2,5), které obrůstá mladší granát (Adr28-66Prp1,6). V asociaci s nimi je často pyroxen (Hd60-90), který může být zatlačován amfibolem hastingsitového složení. Z dalších minerálů jsou přítomny magnetit, Fe-epidot, kalcit a albit. Magnetitové a pyroxenové skarny jsou charakteristické nízkými koncentracemi...
|
|
|
Minerální asociace a podmínky vzniku metamorfních skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Pertoldová, Jaroslava (oponent)
MINERÁLNÍ ASOCIACE A PODMÍNKY VZNIKU METAMORFNÍCH SKARNŮ ČESKÉHO MASIVU Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe jsou podobné kontaktně metasomatickým skarnům, avšak v tomto případě je jejich původ nevysvětlený. Cílem této práce je charakterizovat hlavní intenzivní termodynamické veličiny vzniku skarnů, tj. teplotu, tlak, příp. chemické potenciály hlavních složek. Aplikace petrografie, minerálního složení a termodynamického modelování nám umožnila rekonstruovat procesy, které se podílely na vzniku a vývoji skarnů v Českém masívu. Skarny na lokalitách Vlastějovice (moldanubikum), Malešov (kutnohorské krystalinikum) a Měděnec (saxothuringikum) mají primární granát-klinopyroxenové asociace s magnetitem, na které navazuje vznik amfibolových reakčních zón, epidotu, karbonátových žil, příp. slabá prostorová silicifikace spjatá s vmístěním granitových pegmatitů nebo cirkulací hydrotermálních fluid. Granát je nejhojnějším skarnovým minerálem. Původní jemnozrnné agregáty (Grs30- 50Alm30-40Adr10-30) jsou často rekrystalizovány a tvoří masivní polohy nebo individuální euhedrálně omezená zrna s výraznou chemickou zonálností. Ta se projevuje výrazným obohacením o andraditovou...
|
|
|
Geochemie hornin svrchního pláště lokality Mohelno-Biskoupky
Kovács, Andrea ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Tektonicky přemístěné (orogenní) a abysální (oceánické) plášťové horniny umožňují bližší pohled na kompozici a procesy probíhající ve svrchním plášti, a tak doplňují informace zprostředkované plášťovými xenolity. V rámci nejvyšší tektonické jednotky Moldanubické zóny - Gföhlské jednotky najdeme několik různých peridotitových těles reprezentující fragmenty subkontinentální litosféry, suboceánické astenosféry či různé ultramafické vrstvěné intuze. České peridotity Gföhlské jednotky byly na základě stanoveného chemismu, P-T podmínek, přítomnosti a vzájemných vztahů aluminických fází a složení ortopyroxenu rozděleny do tří skupin definované Medarisem et al. (1999). Tělesa Mohelno i Biskoupky jsou zařazené do kategorie tzv. " type I " peridotitů (definované Medarisem et al., 2005), vykazujících nejvyšší ekvilibrační teplotu a nejnižší P-T režim v rámci Gfölské jednotky (až 1335 ⁰C při 29 kbar). Těleso je složeno převážně z hrubozrnných spinelových peridotitů, granát se objevuje spíše jen na okraji obou těles, podél rozhraní s okolními felsickými granulity, které byly výrazně rekrystalizovány, převážně v podmínkách amfibolitové facie. Lokalita byla doposud studována několika autory, jimž byla zdokumentována velká množství informací týkající se chemismu a P-T historie této lokality. Přesto problematika...
|
host ::
RSS.